Antioxidanty jsou látky, které pomáhají likvidovat volné radikály v našem těle. Ty pro nás mohou představovat vysoké riziko. Mohou nás ohrožovat nejen zvenčí, ale také zevnitř. V malém množství dokážou ničit bakterie a viry, ale ve větším množství podporují stárnutí a ničí zdravé buňky.
Volné radikály mají za následek některé z civilizačních nemocí jako je například rakovina nebo kardiovaskulární onemocnění. Rovnováha mezi volnými radikály a antioxidanty je tedy nejdůležitějším, rozhodujícím činitelem pro délku života.
Zdroje volných radikálů
Můžeme mezi ně počítat znečištěné ovzduší, toxické průmyslové chemikálie, herbicidy, pesticidy, konzumace „zkažených potravin“, UV záření, cigaretový kouř, drogy a hlavně stres. Tyto faktory zapříčiňují stárnutí buněk skrze proces, kdy kyslík reaguje s jistými sloučeninami a vytváří volné radikály kyslíku. Je to až k nevíře, ale právě kyslík způsobuje vznik volných radikálů a je paradoxně nejvýznamnějším zdrojem těchto látek.
Dá se říci, že naše buňky musí neustále čelit útokům toxickými formami kyslíku (hlavního zdroje volných radikálů v přírodě), které postupně „ničí“ naše tělo. Tím přispívají k ucpávání tepen, ničí nám klouby, způsobují špatnou funkci nervového systému a produkují rakovinné buňky.
Kdyby neexistovaly antioxidanty, tak by spousta lidí zemřela během několika měsíců na nejrůznější infekce a možná i rakovinu, lidské tělo by předčasně zestárlo, buňky a orgány by ztratili schopnost regenerace, došlo by k narušení imunity, oběhového systému, k rozvrácení metabolismu a narušení ochranné a podpůrné funkce enzymů a různých živin.
Ale proč někteří lidé stárnou pomaleji a zdá se, že jsou i méně náchylní k určitým nemocem? Jak můžeme tento ničivý proces zastavit?
Biologicky mladý a vitální organizmus, organizmus s dobrým metabolismem, kvalitním hormonálním, enzymatickým, trávicím a imunitním systémem je dobře odolný vůči vlivům volných radikálů.
Lidské tělo sice vyrábí vlastní účinné antioxidanty, ale ke zvýšení obranyschopnosti organizmu, ochrany před srdečně-cévními onemocněními a předčasným stárnutím, ke zvýšení odolnosti vůči zátěži a zlepšení metabolizmu je nutné přijímat v potravě respektive potravních doplňcích další.
Mezi nejvýraznější zdroje antioxidantů patří fazole, artyčoky, červené brambory, borůvky, ostružiny, vlašské ořechy, lístkové ořechy, hřebíček, skořice, oregano, šalvěj, třezalka či dobromysl.
Extra panenský olivový olej působí taktéž jako silný antioxidant. Funguje tak nejen jako prevence poškození buněk, ale zpomaluje i jejich stárnutí a pomáhá předcházet osteoporóze.
Zázračný lykopen
Lykopen v rajčatech působí jako velmi silný antioxidant a tím je právem označován za skutečný elixír mládí. V syrovém rajčeti se lykopen nachází v tenké vrstvě pod slupkou a odtud se při tepelném zpracování uvolňuje. Jeho bohatým zdrojem je například kečup nebo protlak.
Účinné flavonoidy
Flavonoidy jsou látky, které mají protinádorový, protisklerotický a protizánětlivý účinek anachází se především v červeném víně, v zeleném a černém čaji.
Fenolové kyseliny jsou poměrně dobrými antioxidanty. Jahody jsou zdrojem těchto antioxidantů, které mimo jiné obsahuji vysokou koncentraci vitaminu C a glutathionu, což jsou další antioxidanty.
Bohaté zdroje vitaminů, minerálů a stopových prvků
Každý je člověk schopen produkovat nebo přijímat přirozené antioxidanty v potravě, mezi které patří např. vitaminy. Naše tělo potřebuje pravidelně a v dostatečném množství přijímat především vitamin C, E a kyselinu listovou, jež jsou obsaženy hlavně v čerstvém ovoci a zelenině. Odborníci se shodují na názoru, že ke snížení rizika rakoviny různého typu lze konzumovat ovoce a zeleninu alespoň pětkrát denně.
Nejznámějším stopovým prvkem s antioxidační aktivitou je selen. Je obsažen v červených krvinkách, v játrech, je součástí řady enzymů v buňkách, které chrání organismus před radikálovým poškozením, k němuž může docházet při stresu. Selen oddaluje proces stárnutí, zamezuje vzniku krevních sraženin a zvyšuje účinnost imunitního systému.
Zinek je v lidském organismu nepostradatelným stopovým prvkem. Aktivuje řadu
enzymů, které chrání buňky proti škodlivému působeni volných radikálů vyvolaných stresem. Je také důležitý pro posílení imunitních reakcí probíhajících v těle.
Měď je podobně jako zinek pro lidské tělo nezbytným stopovým prvkem.
Antioxidanty rostlinné a potravinové
Některé rostliny obsahují takové množství natolik účinných, že označujeme tyto rostliny jako rostlinné antioxidanty.
Například jablka a cibule nemají významný antioxidační účinek, ale vzhledem ke konzumovanému množství patří pro člověka k důležitým rostlinným antioxidantům.
Brokolice je považována za jednu z nejzdravějších zelenin. Má vysoký obsah antioxidačního betakarotenu, který napomáhá snižovat riziko mrtvice, cévních onemocnění, šedého zákalu a dokonce rakoviny. Čerstvá brokolice je výjimečným zdrojem vitaminu C, kyseliny listové, provitaminu A, vitaminu E a jako jedna z mála zelenin je zdrojem vitaminu K. Převládá draslík a vápník, fosfor a hořčík. Brokolice je bohatá i na stopové prvky: železo, zinek, mangan, měď, nikl, fluor, kobalt, stopy jodu a selenu.
Česnek je právem označován za šampiona mezi antioxidanty. Obsahuje vysoké množství minerálů (vápník, železo, hořčík, sodík, draslík, fosfor, zinek, jod, selen, mangan, měď), vitaminů (B1, B2, B6, C, A, niacin, kyselina listová) a enzymů. Jednou z jeho nejvýznamnějších složek je alliin (sloučenina obsahující síru) přeměňující se na allicin, silné přírodní antibiotikum.
Dostatečné množství antioxidantů nám zajistí především pestrá strava a myslete vždy na to, že ovoce a zeleninu je třeba vždy konzumovat v co nejčerstvějším stavu, třeba nakrájet ji těsně před konzumací apod.
Navíc pravidelnou konzumací ovoce a zeleniny přispíváte k prevenci kardiovaskulárních i nádorových onemocnění.
Udržujte své tělo vždy v kondici a myslete pozitivně. Všechny tyto aspekty vám zaručí dlouhý a spokojený život.